MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT
- MFSF Jánošíkov dukát
- Historie festivalu
- ZÁŠTITA NAD XXV. MFSF JÁNOŠÍKOV DUKÁT 2024
- PLAGÁT 2024
- DOPROVODNÉ PROGRAMY 2024
- SOBOTA
- NEDEĽA
- Program XXV. ročníku MFSF Jánošíkov dukát 2024
- POZVANÉ SÚBORY 2024
- MÚTENIE MÁSLA
- Stretnutie Jánošíkovcov
- Ľudoví remeselníci
- Tanečná dieľňa
- Fotogalerie
- Sponzoři a partneři
- Mediálni partneri a tiskové zprávy
- Kniha návštěv
- KONTAKTY
- Mapa stránek
Středa 18. června 2025
Jihočeský folklorní soubor Kovářovan vydal nové kalendáříky na rok 2014
Jihočeský folklorní soubor Kovářovan vydal stejně jako každý rok sadu kapesních kalendáříků. Na rok 2014 je k dispozici pět druhů - s prezentací svých složek a to dospělého Kovářovanu, dětského Kovářovánku, divadelní společnosti Podkova a nechybí ani kalendářík Jihočeského folklorního festivalu Kovářov.
Jihočeský folklorní soubor Kovářovan
Folklorní soubor Kovářovan vznikl v roce 1984 a od roku 1997 pracuje jako občanské sdružení. Usiluje o uchování lidových tradic Kovářovska a dalšími aktivitami napomáhá rozvoji veřejného života obce Kovářov a Jihočeského kraje.
Zabývá se udržováním lidových písní, tanců a zvyků své národopisné oblasti Kozácka (Táborsko-Milevsko). Ve svých vystoupeních prezentuje krásné kozácké kroje, které vynikají zejména bohatou bílou výšivkou na zástěrách zpěvaček souboru.
Náměty pro svoji práci čerpá převážně ze sbírek Čeňka Holase a Čeňka Zíbrta, rodáků z Kovářovska.
Občanské sdružení se skládá z dospělého souboru Kovářovan, dětského souboru Kovářovánek, dětského divadýlka Podkovička a Divadelní společnosti Podkova.
Kovářovan vystupuje celoročně s programy od 15 minut po hodinové pořady a na pozvání obcí nebo dalších organizací rozdává radost ve vystoupeních, kde jsou choreograficky zpracované tance i zvyky národopisné oblasti Kozácka.
Folklorní soubor Kovářovan vznikl v roce 1984 a od roku 1997 pracuje jako občanské sdružení. Usiluje o uchování lidových tradic Kovářovska a dalšími aktivitami napomáhá rozvoji veřejného života obce Kovářov a Jihočeského kraje.
Zabývá se udržováním lidových písní, tanců a zvyků své národopisné oblasti Kozácka (Táborsko-Milevsko). Ve svých vystoupeních prezentuje krásné kozácké kroje, které vynikají zejména bohatou bílou výšivkou na zástěrách zpěvaček souboru.
Náměty pro svoji práci čerpá převážně ze sbírek Čeňka Holase a Čeňka Zíbrta, rodáků z Kovářovska.
Občanské sdružení se skládá z dospělého souboru Kovářovan, dětského souboru Kovářovánek, dětského divadýlka Podkovička a Divadelní společnosti Podkova.
Kovářovan vystupuje celoročně s programy od 15 minut po hodinové pořady a na pozvání obcí nebo dalších organizací rozdává radost ve vystoupeních, kde jsou choreograficky zpracované tance i zvyky národopisné oblasti Kozácka.
Kozácký kroj
Kozácký kroj patří mezi nejpůvabnější české kroje právě díky pracnosti a pečlivosti výšivek, které zdobí jinak prosté oblečení. Ženský a dívčí kroj zdobila především vzdušná ručně vyšívaná krajka v podobě jemného mřížkování, která vynikala na tmavším podkladu sukní. Košilka byla rovného střihu, kolem krku a rukávů zdobená jemnou vláčkovou krajkou. Šněrovačky zhotovené z tmavších odstínů zdobily barevné výšivky doplňované malými kovovými "penízky". Dívky a ženy nosívaly na hlavách malý, silně naškrobený čepeček s bílou "holubičkou" a černou sametkou přes čelo. Vdané ženy pak ještě přes čepeček uvazovaly bílý jemný šátek s vyšívaným zadním cípem. "Holubička" překrytá šátkem mohla vytvářet dojem kozích růžků a od této podobnosti mohl být odvozen název "Kozačka". K oblečení žen patřil též "špensr", kabátek do pasu s dlouhými rukávy v ramenou bohatě nabranými a hlubším výstřihem olemovaným sametem. Dívky i ženy nosily přes ramena jemný tylový šátek s bílou výšivkou tzv. "kosičku", jejíž cípy zastrkovaly vpředu za šněrovačku či špensr.
Mužské oblečení bylo oproti ženskému o mnoho prostší. Skládalo se z těsných žlutých kožených kalhot "praštěnek", které byly pod koleny svázány řemínky "dutkami" na konci rozšířenými a ozdobně vysekávanými. Košile mívala několik záložek na prsou a pod límeček se uvazoval černý hedvábný šátek. Krátké vesty tmavých barev mívaly vzadu odstávající, do špičky přistřižený šos, který trčel jako kozí ocásek a je možné, že zavdal příčinu k názvu "Kozák". Ozdobou hlavy býval černý klobouk se širokou krempou, později nízké čapky "vydrovky". Punčochy mívali muži bílé nebo modré, nízké střevíce vystřídaly později vysoké holínky.
Kozácký kroj patří mezi nejpůvabnější české kroje právě díky pracnosti a pečlivosti výšivek, které zdobí jinak prosté oblečení. Ženský a dívčí kroj zdobila především vzdušná ručně vyšívaná krajka v podobě jemného mřížkování, která vynikala na tmavším podkladu sukní. Košilka byla rovného střihu, kolem krku a rukávů zdobená jemnou vláčkovou krajkou. Šněrovačky zhotovené z tmavších odstínů zdobily barevné výšivky doplňované malými kovovými "penízky". Dívky a ženy nosívaly na hlavách malý, silně naškrobený čepeček s bílou "holubičkou" a černou sametkou přes čelo. Vdané ženy pak ještě přes čepeček uvazovaly bílý jemný šátek s vyšívaným zadním cípem. "Holubička" překrytá šátkem mohla vytvářet dojem kozích růžků a od této podobnosti mohl být odvozen název "Kozačka". K oblečení žen patřil též "špensr", kabátek do pasu s dlouhými rukávy v ramenou bohatě nabranými a hlubším výstřihem olemovaným sametem. Dívky i ženy nosily přes ramena jemný tylový šátek s bílou výšivkou tzv. "kosičku", jejíž cípy zastrkovaly vpředu za šněrovačku či špensr.
Mužské oblečení bylo oproti ženskému o mnoho prostší. Skládalo se z těsných žlutých kožených kalhot "praštěnek", které byly pod koleny svázány řemínky "dutkami" na konci rozšířenými a ozdobně vysekávanými. Košile mívala několik záložek na prsou a pod límeček se uvazoval černý hedvábný šátek. Krátké vesty tmavých barev mívaly vzadu odstávající, do špičky přistřižený šos, který trčel jako kozí ocásek a je možné, že zavdal příčinu k názvu "Kozák". Ozdobou hlavy býval černý klobouk se širokou krempou, později nízké čapky "vydrovky". Punčochy mívali muži bílé nebo modré, nízké střevíce vystřídaly později vysoké holínky.
manželé Milan a Pavla Škochovi
Jihočeský folklorní soubor Kovářovan
Kovářov 398 55
tel.: 382 594 106, 604 692 062, e-mail: milan.skoch@tiscali.cz
www.kovarovan.cz, www.jfos.cz
Foto: c Milan Škoch
DALŠÍ INFORMACE: Kovářovan, jihočeský folklorní soubor
SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY
- 07.02.2015: Kovářovan vydal Ročenku č.18
- 10.11.2014: Oslavy kulturního dědictví Kovářovska proběhly úspěšně
- 12.10.2014: Křest knihy „Kulturní historik Čeněk Zíbrt“
- 09.08.2014: Kovářovan vydal propagační pohled projektu „Lidové kroje sousedních...
- 22.09.2013: Jihočeský folklorní soubor Kovářovan získal pro svou obec ocenění
- 22.08.2013: Písničky PODKOVY budou na CD
- 25.05.2013: Nový propagační leták Podkovy
- 20.01.2013: Kovářovan vydal Ročenku č.16
- 16.12.2012: Křest nového CD Kovářovanu
- 14.10.2012: Kovářovan vydal nové pohledy
Zveřejněno 27.11.2013 v 00:34 hodin